Nikdy dříve jsem nekompostovala - za mých mladých let se zbytky ze sekání házely na obecnou zelenou skládku, která ovšem kompost netvořila, také jich nebylo tolik (podobné hromady bohužel spatřuji i v samotné zahrádkářské kolonii, kde je ale těchto zbytků více a je škoda, že se jejich tvůrci nesnaží získat kompost a prospět tak své vlastní zahrádce).
Proto mne oslovily stránky www.kompostuj.cz, které dávají návod nejen na to, jak kompostovat, ale jaké kompostéry existují a příp. i návody na jejich výrobu. Prozatím jsem se rozhodla pro paletový kompostér (téměř nulové náklady), plastový kompostér se mi do zahrádky nelíbí (ovšem pořizovací cena je rovněž příznivá, i když nikoli nulová) a dřevěné kompostéry jsou moc hezké (naimpregnované, vícekomorové), ale poměrně drahé (okolo 2.000-3.000,-).
Kompostování je věda, ale nikoli složitá - jak se uvádí na výše uvedených stránkách,
"Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Neměl by však chybět i ve vyšších vrstvách (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny,dřevnaté stonky květin apod.).
- Čím pestřejší je skladba materiálu ke kompostování, tím lépe. Materiál ke kompostování dobře promícháme:
- vlhké se suchým
- porézní materiál z hutným
- „hnědé se zeleným“ = uhlíkaté s dusíkatým - čím starší, tmavší a dřevnatější materiál máme, tím je v něm obsaženo více uhlíku, čím je materiál čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku. Z toho plyne vysvětlení, že samotnou trávu kompostovat nelze. Jedná se o dusíkatou, málo strukturní složku. Na kompostu pak dochází ke hnití a zápachu, proto je dobré míchat ji s jiným materiálem, např. dřevní štěpkou nebo listím z předchozího roku.
- K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
- Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus.
- Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu.
- Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50°C, což je způsobeno vysokou aktivitou mikroorganizmů. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, to jest ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá. Aby k hygienizaci došlo, je potřeba na kompost přidávat větší množství materiálu najednou.
- Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehodíme a znovu promícháme.
- Čerstvý kompost můžeme získat za 2 - 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 - 12 měsíců.
Bohužel i když mají zahrádkáři často na svých zahrádkách strukturu připomínající kompostér, bez ohledu na tyto principy do něj házejí, co jim zrovna vychází (tedy velké množství trávy nebo větve), přitom by pouhou úpravou mohli získat kvalitní výživu pro své zahrádky.
Pokračování po postavení kompostéru a uvedení do provozu. Už nyní ale sdílejte své rady a tipy pro získání nejlepšího kompostu - kombinace zeleného s hnědým (zapravení kuchyňského odpadu,...), a zkušenosti s jednotlivými kompostéry.