Picture
Minulý týden (19. března) jsem zasázela první semínka do foliovníku - prostor v něm jsem rozdělila na půlku a v první půlce (blíže k objektivu) jsem zasela 2 řádky a mezi něj ředkvičky, v druhé půlce rovněž 2 řádky, tentokráte mrkve a mezi ně salát. Podél foliovníku jsem vysela semínka cibulky a do rohu pažitku (tu jsem také vysela do dvou květináčů).

Teď už jen počkat, zda něco vzejde...

Co se týká foliovníku, je to "akční" 3-metrový foliovník z Albertu (prodávaný někdy v únoru 2014) za 299,-. Podobný typ měl později v akci i Lidl, pouze s tím rozdílem, že byl perforovaný (tento je ze silnější folie bez průduchů). Foliovník vypadá bytelně (bylo do něj zdlouhavé dostat kovové oblouky, jak je folie pevná), zkušenosti s ním prozradím po sezóně.

Minulý týden jsem také dokončila druhý "nástřik" sulky na broskvoň (v popředí fotky) proti kadeřavosti, která ji minulý rok trápila a zbavila veškeré úrody. Jsem zvědavá, zda se načasování aplikace podařilo tak, aby se kadeřavost letos neobjevila (chytré články poradily, že není zas tak důležité, čím broskvoň stříkáte - tedy v rámci konkurenčních výrobků, ale kdy tak činíte).
_____________________________

Last week, I finally managed to sow some vegetable seeds into my new polytunnel - parsnip, carrot (yey, even parrot carrots from my Seedy Penpal), radishes and lettuce (again from my Seedy Penpal). I continued with onion seeds alongside the polytunnel and chives in the corner (and two containers).

Fingers crossed and looking forward to any result!

Furthermore, I managed to apply the spray-fertilizer against the leaf curl disease to my peach tree - I am fairly curious about the result. As I read earlier, it is not important what product do you apply (considering products aimed at the leaf curl disease), but when do you apply it... I counted approximately 40 days when the temperature was above 7 degrees and then applied 2 layers (within a week).

 

AshTag

01/13/2014

0 Comments

 
Zajímavý projekt, jakým je AshTag (v překladu "označování jasanů"), se nevidí denně. Spojuje interaktivní formu mapy a "tagování", tedy označování stromů, s jedinečným účelem - zjistit, jakým způsobem se šíří nemoc postihující jasany ve Velké Británii. Projekt funguje následovně: zájemce si koupí kovové označovače jasanů (za 5ks za 5 liber) a jasany ve své blízkosti označí jak fyzicky, tak virtuálně v mapě, která je na stránkách projektu k dispozici, a to včetně fotky. Stránky jsou jednoduché, přitom moderní a plné informací - kdybych žila ve Velké Británii, nebudu váhat ani minutu a ashtagy si koupím!

__________________________

Do you know AshTag? If you are from UK, you should - it is a project aimed at saving ashtrees based on their physical and virtual mapping and tagging. I find it both useful (for professionals - scientists) and appealing (due to interactive maps and modern look and features). Should I live in the UK, I would certainly participate in AshTag!


 
 
Narazila jsem na zajímavý článek ohledně kadeřavosti, ve kterém se praví, že klíč k vítězstvím nad kadeřavostí netkví v použitém přípravku (tedy zda se jedná o Sulku, Kuprikol či jiné), ale v době aplikace. Za ideální dobu je označeno období, kdy počet hodin, kdy je teplota vyšší než 7 stupňů, je vyšší než 70, respektive 100. Na jaře zkusím vysledovat a budu informovat,

Jakou máte zkušenost s dobou aplikace přípravků proti kadeřavosti?
_________________________________
I read an interesting article about leaf curl disease (sorry, only in Czech) which indicates that the choice of the agent (the product against the leaf curl disease) is unimportant compared to the period WHEN it is applied. The study reveals that the best period when the application shall take place is when the temperature is above 7° for at least 70 hours (or, at its best, 100 hours). This period differs year from year (from February to April, according to the study) and, naturally, it depends on the location. If you are interested, just write me and I will translate the defined part of article for you.

Have you found the best time for the application against the leaf curl disease? 
 
 
Picture
Dostala jsem se konečně k jednomu z napadených stromů - mladé broskvoni. Jednoznačně se jedná o kadeřavost; bohužel ve stádiu, kdy není téměř poznat, o jaký strom se jedná, jelikož jsou napadené téměř všechny listy (strom zůstal bez péče dlouhou dobu).

Broskvoň díky tomu vypadá jako na podzim, hýří červenou a růžovou a neprospívá (nekvetla, neroste).

Kadeřavost způsobuje houba puchýřnatka broskvoňová (Taphrina deformans), která se na jaře rozšiřuje do pupenů a oslabuje broskvoň tak, že nevykvete, květy opadají nebo má broskev nápadně malou (kvantitou či kvalitou) úrodu.

Řešením je chemický postřik, a to ve dvou vlnách - prve po opadu listů (tedy na podzim), tento postřik se opakuje dvakrát, a to tehdy, je-li příhodná teplota (cca 10 stupňů) po několik dní, a pak na jaře (poprvé, kdy teploty opět vystoupají k 10 stupňům, pak za 14 dní a případně ještě potřetí, nejpozději do doby kvetení.

Doporučované přípravky jsou Kuprikol, Delan 700 WG, Dithane DG, Sulka nebo Syllit 65.

Snad se broskvoň podaří zachránit a příští rok vyroste, případně zaplodí.

 
 
Picture
Na zahrádce jsem si u některých angreštů všimla nemilé věci, a to padlí angreštového. Tato choroba se projevuje šedými, jakoby plesnivými povlaky na plodech a/nebo listech u angreštu či rybízu - tyto plody jsou pak nepoživatelné.

Bohužel na postřik (Biosan) už je pozdě, před výskytem další rok řádně prosvětlím a odstraním vršky angreštů, aby již byla příští úroda bezchybná. Chybou bylo rovněž zanedbání okolí (vysoká tráva), které mohlo přispět k šíření a výskytu choroby. 

Jaké máte zkušenosti s padlí angreštovým? Stačí pouze mechanická prevence, nebo své angrešty postřikujete?