PictureZdroj: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/fyto/Lig_vul.jpg
Zahrádka je částečně zarostlá - a to nejen trávou, ale i ptačím zobem. Ten se sice používá jako vcelku bezúdržbový živý plot, ale jak vidno, ponechán chvíli ladem, rozmáhá se po celé zahradě. Jeho kořenové výmladky se dají najít poměrně ve velkém počtu a je poměrně složité se keře zbavit (zejména s ohledem na množství výmladků a tlusté kořeny).

Pravidelná péče vyloučí všechny nežádoucí výmladky a zajistí i správné tvarování keře - při několikaletém zanedbání (jako v našem případě) je pak tvarování problematické a rostlina často již zastiňuje vše okolo.

Jak jsem se dočetla na stránkách tvezdravi.cz, z ptačího zobu lze i těžit: "Z listu se získávají barvy žluté a zelené, z jedovatých černých plodů pak modré až šedomodré." Jinak jsou ovšem jeho plody jedovaté, což je vhodné vědět zejména s ohledem na děti.


Používáte někdo ptačí zob na jiné účely než živý plot?

 
 
Na zahrádku bych chtěla pořídit borůvky (vysadit na podzim) - momentálně se rozhoduji mezi kanadskou a kamčatskou borůvkou.

Kanadská borůvka je skutečně borůvkou, má velké kulaté plody. Nevýhodou je to, že plodí až po několika letech a že mají větší nároky na půdu (co do její kyselosti).

Kamčatská borůvka není borůvkou, jedná se o zimolez, který ale barvou i chutí borůvky připomíná. Plodí ihned a nároky na půdu nemá přílišné (stačí přihnojit na jaře). Někteří pěstitelé ovšem měli problém s plodností keřů (je lepší pořídit si jich více, jednak kvůli zvýšení výnosu a také pro zajištění opylení - ačkoli je rostlina samosprašná).

Prozatím to tedy vypadá na výsadbu kamčatských borůvek, a to od Zahradnictví Chovanec nebo Zahradnictví Kruh.

Jaké máte zkušenosti s pěstováním borůvek - skutečně je kanadská borůvka náročnější na pěstování? Je kamčatská borůvka důstojnou náhradou borůvek (příp. kanadských borůvek)? Jakou odrůdu doporučujete?
Picture
Kanadská borůvka. Zdroj: http://www.zahradnictvikruh.cz/boruvky-brusinky-katskup41.php
Picture
Kamčatská borůvka. Zdroj: http://www.zahradnictvikruh.cz/zimolez-kamcatsky-ean0345-skup41.php
 
 
Zbytky ze sekání a ostatních činností na zahradě se kupí - právě jako "kupa" se dá označit hromada větví, listí a trávy, která se momentálně na naší zahrádce objevila a neustále se zvětšuje. To, společně s myšlenkou podzimního založení užitkových záhonů (a tedy nutného hnojení), mne přivedlo ke kompostéru.

Nikdy dříve jsem nekompostovala - za mých mladých let se zbytky ze sekání házely na obecnou zelenou skládku, která ovšem kompost netvořila, také jich nebylo tolik (podobné hromady bohužel spatřuji i v samotné zahrádkářské kolonii, kde je ale těchto zbytků více a je škoda, že se jejich tvůrci nesnaží získat kompost a prospět tak své vlastní zahrádce). 

Proto mne oslovily stránky www.kompostuj.cz, které dávají návod nejen na to, jak kompostovat, ale jaké kompostéry existují a příp. i návody na jejich výrobu. Prozatím jsem se rozhodla pro paletový kompostér (téměř nulové náklady), plastový kompostér se mi do zahrádky nelíbí (ovšem pořizovací cena je rovněž příznivá, i když nikoli nulová) a dřevěné kompostéry jsou moc hezké (naimpregnované, vícekomorové), ale poměrně drahé (okolo 2.000-3.000,-).

Kompostování je věda, ale nikoli složitá - jak se uvádí na výše uvedených stránkách, 
"Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Neměl by však chybět i ve vyšších vrstvách (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny,dřevnaté stonky květin apod.).
  • Čím pestřejší je skladba materiálu ke kompostování, tím lépe. Materiál ke kompostování dobře promícháme:
    • vlhké se suchým
    • porézní materiál z hutným
    • „hnědé se zeleným“ = uhlíkaté s dusíkatým - čím starší, tmavší a dřevnatější materiál máme, tím je v něm obsaženo více uhlíku, čím je materiál čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku. Z toho plyne vysvětlení, že samotnou trávu kompostovat nelze. Jedná se o dusíkatou, málo strukturní složku. Na kompostu pak dochází ke hnití a zápachu, proto je dobré míchat ji s jiným materiálem, např. dřevní štěpkou nebo listím z předchozího roku.
  • K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
  • Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus.
  • Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu.
  • Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50°C, což je způsobeno vysokou aktivitou mikroorganizmů. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, to jest ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá. Aby k hygienizaci došlo, je potřeba na kompost přidávat větší množství materiálu najednou.
  • Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehodíme a znovu promícháme.
  • Čerstvý kompost můžeme získat za 2 - 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 - 12 měsíců.

Bohužel i když mají zahrádkáři často na svých zahrádkách strukturu připomínající kompostér, bez ohledu na tyto principy do něj házejí, co jim zrovna vychází (tedy velké množství trávy nebo větve), přitom by pouhou úpravou mohli získat kvalitní výživu pro své zahrádky.

Pokračování po postavení kompostéru a uvedení do provozu. Už nyní ale sdílejte své rady a tipy pro získání nejlepšího kompostu - kombinace zeleného s hnědým (zapravení kuchyňského odpadu,...), a zkušenosti s jednotlivými kompostéry.


 
 
Picture
Na zahrádce jsem si u některých angreštů všimla nemilé věci, a to padlí angreštového. Tato choroba se projevuje šedými, jakoby plesnivými povlaky na plodech a/nebo listech u angreštu či rybízu - tyto plody jsou pak nepoživatelné.

Bohužel na postřik (Biosan) už je pozdě, před výskytem další rok řádně prosvětlím a odstraním vršky angreštů, aby již byla příští úroda bezchybná. Chybou bylo rovněž zanedbání okolí (vysoká tráva), které mohlo přispět k šíření a výskytu choroby. 

Jaké máte zkušenosti s padlí angreštovým? Stačí pouze mechanická prevence, nebo své angrešty postřikujete?

 
 
Picture
Při prozkoumávání ovocných keřů na zahrádce mne zaujal jeden, který jsem od pohledu znala, ale netušila jsem vlastně, o jaký keř se jedná a k čemu se dá využít.

Po delším zkoumání jsem se dostala k meruzalce velkoplodé (nebo zlaté) - Ribes aureum - keři ne nepodobnému rybízu. Z dostupných informací vyplývá, že plody se dají konzumovat (přímo nebo v upravené formě), ovšem nejsou zřejmě tak chutné jako rybíz samotný.

Škoda, že se meruzalka zatím na zahrádkách (kromě své časté funkce jako podnož pro angrešt a rybíz) neuchytila podobně jako rybíz nebo angrešt, krásně kvete a z jejích plodů určitě také něco dobrého vznikne - o tom ale více až na podzim.

"... opadavý keř dorůstající do výšky až 2,5 m. Je mrazuodolný, není náročný na půdu, má rád prosluněné stanoviště. Je vhodná do volně rostoucích živých plotů, používá se jako podnož pro stromkové tvary angreštů a rybízů. Listy se na podzim zbarvují od žlutooranžové do tmavě červené barvy. Plody jsou purpurově hnědé až černé bobule, které postupně dozrávají v srpnu, zůstávají na keři a neopadávají. Mají svou typickou, příjemně navinulou kořenitou chuť, kterou nemá rybíz ani angrešt, lze ji přirovnat k borůvkám, brusinkám nebo jeřábu. Obsahují hodně vitamínu C, jsou vynikající jak pro přímý konzum, tak i pro kuchyňské zpracování jako u rybízu."             

Zdroj: 
http://zivazahrada.com/ovoce/meruzalka-velkoploda.php
V komentářích budu ráda, když nasdílíte své recepty na plody meruzalky velkoplodé, protože na ty je zatím internet krátký, případně i upřesnění uvedených informací (např. ohledně rozdílu mezi meruzalkou zlatou a velkoplodou).
 
 
Tak jak to bývá, i mne chytlo zahradničení - pořídili jsme si chatku a pronajali pozemek v jedné z pražských zahrádkářských kolonií.  Zahrádka je pěkná, leč neudržovaná, nicméně má člověk zase možnost přičichnout k tvoření zahrady "od píky". 

Stav zahrádky: 
4 jabloně (odrůdy neznám, leč po nějakou dobu neprořezávané)
1 meruňka (napadená, zatím nevím čím)
2 třešně (jedna z nich rovněž napadená)
1 vrba
1 ořešák
ovocné stromky (několik rybízů, angreštů, ostružin)
okrasné keře (pivoňky)
2 jezírka
4 sudy na sběr vody

To a jedna zubožená chatka.